Nemoc ve zkušební době: Co byste měli vědět?
- Nemoc v práci: Co říká zákoník práce?
- Zkušební doba a nemocenská: Jak to funguje?
- Délka zkušebky a nemoc: Prodlužuje se?
- Informování zaměstnavatele o nemoci: Jak na to?
- Doklady od lékaře: Co je potřeba doložit?
- Neschopenka během zkušebky: Co se může stát?
- Výpověď ve zkušební době: Může ji dát i zaměstnavatel?
- Nemoc a ukončení pracovního poměru: Jaká jsou rizika?
- Tipy a rady: Jak zvládnout nemoc v práci?
Nemoc v práci: Co říká zákoník práce?
Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, během kterého si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Co se ale stane, když zaměstnance během zkušební doby postihne nemoc? Zákoník práce upravuje i tuto situaci.
Během zkušební doby platí stejná pravidla pro nemocenskou jako během běžného pracovního poměru. Zaměstnanec má nárok na nemocenskou dávku od 15. dne nemoci, prvních 14 dní mu náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele, pokud mu tato povinnost nevznikla již dříve. Důležité je, že ani nemoc během zkušební doby nebrání zaměstnavateli v ukončení pracovního poměru výpovědí z důvodu nespokojenosti s prací zaměstnance. Výpovědní doba během zkušební doby je zkrácena na 15 dnů a začíná běžet dnem doručení výpovědi. Zaměstnavatel však nesmí dát zaměstnanci výpověď v době prvních 14 dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti, pokud si ji nezpůsobil úmyslně. Tato ochrana se nevztahuje na případy, kdy je zaměstnanec ve zkušební době ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo pokud nastoupil do práce, ačkoliv věděl, že trpí nakažlivou nemocí, která mu brání v práci.
Zkušební doba a nemocenská: Jak to funguje?
Zkušební doba je pro mnoho lidí stresem sama o sobě a onemocnění v tomto období může situaci ještě zkomplikovat. Jaká jsou ale pravidla? Během zkušební doby platí stejná pravidla pro nemocenskou jako kdykoli jindy. Pokud onemocníte, máte nárok na nemocenskou dovolenou a zaměstnavatel vám musí platit náhradu mzdy za prvních 14 dní nemoci. Důležité je dodat, že zkušební doba se nemocenskou neprodlužuje automaticky. Zaměstnavatel se s vámi ale může dohodnout na jejím prodloužení, aby měl možnost posoudit vaše pracovní schopnosti i po skončení nemoci. V případě ukončení pracovního poměru během zkušební doby, ať už z vaší strany, nebo ze strany zaměstnavatele, se nemocenská řídí stejnými pravidly jako po skončení pracovního poměru. To znamená, že náhradu mzdy vám bude i nadále vyplácet váš (již bývalý) zaměstnavatel, a to po dobu trvání vaší pracovní neschopnosti, maximálně však po dobu 14 dnů. Poté vám nemocenskou začne vyplácet vaše zdravotní pojišťovna.
Délka zkušebky a nemoc: Prodlužuje se?
Otázka, která trápí mnoho zaměstnanců i zaměstnavatelů, je, zda se zkušební doba prodlužuje o dobu nemoci. Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Zákoník práce v tomto ohledu stanoví jasná pravidla. Zkušební doba se neprodlužuje automaticky o celou dobu nemoci. Prodlužuje se pouze o počet pracovních dnů, kdy byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti. To znamená, že pokud zaměstnanec onemocní na týden, zkušební doba se mu prodlouží o 5 pracovních dnů, nikoli o 7 kalendářních. Důležité je také zmínit, že zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je uznán práce neschopným. Výjimkou jsou případy, kdy k rozvázání pracovního poměru dochází z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo z důvodu organizačních změn. V těchto případech je však nutné dodržet zákonnou výpovědní lhůtu.

Informování zaměstnavatele o nemoci: Jak na to?
Zkušební doba je specifickým obdobím, které s sebou přináší jisté odlišnosti i v případě nemoci. Během ní si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda jim pracovní poměr vyhovuje. Nemoc během zkušební doby však může situaci zkomplikovat. Zaměstnanec je povinen informovat zaměstnavatele o své nepřítomnosti v práci z důvodu nemoci, a to bez zbytečného odkladu, nejlépe ihned po zjištění, že do práce nemůže nastoupit. Způsob oznámení by měl být v souladu s interními předpisy firmy, ideálně telefonicky a následně písemně. Důležité je také dodat zaměstnavateli lékařské potvrzení, tzv. neschopenku, nejpozději do 3 pracovních dnů od jeho vystavení. Zaměstnavatel nemá během prvních 14 dnů nemoci povinnost vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy. Během zkušební doby může dát zaměstnavatel i zaměstnanec výpověď z pracovního poměru bez udání důvodu, a to i v době nemoci. Výpovědní doba je v tomto případě zkrácena na 14 dnů a začíná běžet dnem doručení výpovědi. Je důležité si uvědomit, že i když je nemocenská během zkušební doby ošemetnou záležitostí, je nutné dodržovat všechny zákonné povinnosti a postupovat v souladu s dobrými mravy.
Doklady od lékaře: Co je potřeba doložit?
Během zkušební doby platí pro zaměstnance i zaměstnavatele stejná pravidla jako v rámci běžného pracovního poměru. V případě nemoci je tedy i nadále zaměstnanec povinen dodržovat stejná pravidla pro omluvení a doložení pracovní neschopnosti. To znamená, že je nutné ihned informovat zaměstnavatele o vzniklé překážce v práci a následně doručit lékařské potvrzení, a to nejpozději do tří pracovních dnů od jeho vystavení. Zaměstnavatel pak standardně vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dní nemoci. Důležité je si uvědomit, že zkušební doba se neprodlužuje o dobu pracovní neschopnosti. To znamená, že pokud onemocníte během zkušební doby, po vašem návratu do práce bude zkušební doba pokračovat tam, kde byla přerušena.

Neschopenka během zkušebky: Co se může stát?
Zkušební doba je určena k ověření pracovních schopností a dovedností. Co se ale stane, když během ní onemocníte? Základní pravidlo zní, že pracovní neschopnost (neschopenka) nemá na průběh zkušební doby vliv. To znamená, že pokud onemocníte a budete muset zůstat doma, zkušební doba se vám o tuto dobu prodlouží. Zaměstnavatel vás během nemoci nemůže propustit, platí zde stejná pravidla jako u běžného zaměstnance. Po návratu do práce budete pokračovat ve zkušební době tam, kde jste skončili.
Je ale důležité pamatovat na to, že i během nemoci je nutné dodržovat všechny povinnosti, které pro vás vyplývají ze zákona i z pracovní smlouvy. To znamená hlásit se u lékaře, informovat zaměstnavatele o průběhu nemoci a dodat mu potvrzení o pracovní neschopnosti. V opačném případě by se mohlo stát, že by vaše jednání mohlo být vyhodnoceno jako porušení pracovních povinností, a to i v době zkušební doby.
Během zkušební doby se prověřuje nejen odbornost, ale i spolehlivost. Nemoc, ač nepříjemná, je součástí života a zodpovědný zaměstnavatel by s ní měl umět pracovat.
Božena Černá
Výpověď ve zkušební době: Může ji dát i zaměstnavatel?
Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, které s sebou přináší jisté odlišnosti i v otázce nemoci. Během ní se totiž běžně uplatňují stejná pravidla jako po jejím uplynutí. Zaměstnanec má tedy nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele po dobu prvních 14 kalendářních dnů nemoci a následně mu náleží nemocenská od státu. Výjimkou je situace, kdy pracovní neschopnost vznikla v důsledku úrazu nebo nemoci z povolání. V takovém případě zaměstnanci náleží náhrada mzdy po celou dobu pracovní neschopnosti. Je důležité si uvědomit, že i během nemoci ve zkušební době platí pro zaměstnance povinnost informovat zaměstnavatele o vzniku a délce trvání pracovní neschopnosti a dodržovat stanovený postup. Zaměstnavatel má právo ukončit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, a to i v případě, že je zaměstnanec nemocný. Výpověď však nesmí být doručena zaměstnanci v době jeho dočasné pracovní neschopnosti, pokud trvá déle než 14 kalendářních dnů. Výjimkou je situace, kdy s ukončením pracovního poměru ve zkušební době zaměstnanec souhlasí.
Nemoc a ukončení pracovního poměru: Jaká jsou rizika?
Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, které s sebou nese určitá rizika pro obě strany. Zaměstnavatel i zaměstnanec si v tomto období ověřují, zda je pro ně daný pracovní poměr vyhovující. Co se ale stane, když zaměstnanec během zkušební doby onemocní? Může ho zaměstnavatel propustit? Odpověď zní: ano, ale s určitými omezeními. Během zkušební doby může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Výjimkou je výpověď z důvodu diskriminačních, která je vždy neplatná. Zaměstnanec tak může přijít o práci i kvůli nemoci, a to bez ohledu na to, jak dlouho byl nemocný. Důležité je zmínit, že i během zkušební doby má zaměstnanec nárok na nemocenskou. Výše nemocenské se odvíjí od jeho předchozího výdělku a délky trvání pracovního poměru.
Nárok | Během zkušební doby | Po zkušební době |
---|---|---|
Náhrada mzdy v prvních 14 dnech nemoci | Zaměstnavatel ze zákona hradit nemusí | Zaměstnavatel hradí náhradu mzdy dle zákoníku práce |
Nárok na nemocenskou od státu | Vzniká po uplynutí 14 dnů nemoci, pokud jsou splněny zákonné podmínky (např. účast na nemocenském pojištění) | Vzniká po uplynutí 14 dnů nemoci, pokud jsou splněny zákonné podmínky |
Tipy a rady: Jak zvládnout nemoc v práci?
Zkušební doba je pro mnoho lidí stresujícím obdobím, a pokud se k tomu přidá i nemoc, může to být obzvlášť náročné. Je důležité vědět, jaká máte v této situaci práva a povinnosti. Během zkušební doby platí stejná pravidla pro nemocenskou jako po jejím uplynutí. To znamená, že máte nárok na nemocenskou dávku od 15. dne nemoci, první tři dny jsou neplacené a od 4. do 14. dne vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele. Důležité je co nejdříve informovat zaměstnavatele o své nepřítomnosti a dodat mu neschopenku od lékaře. Komunikujte se zaměstnavatelem otevřeně o svém zdravotním stavu a předpokládané délce vaší absence. Pokud je to možné, zkuste alespoň částečně pracovat z domova. Zaměstnavatel to po vás sice nemůže vyžadovat, ale může to být signál vaší snahy a zájmu o práci. Pamatujte, že i když jste ve zkušební době, máte právo na odpočinek a léčbu. Nebojte se nemocenské využít, pokud ji skutečně potřebujete.
Publikováno: 22. 11. 2024
Kategorie: práce